"Učení o ČCHI-KUNG, TAIJIQUAN A AKUPUNKTUŘE se počítají bez velké nadsázky za perlu čínské medicíny, která svými kořeny proniká hluboko do minulosti. Je to nekonečná řeka moudrosti a poznání, která pro nezasvěcené často hraničí s mysticizmem. S její pomocí člověk proniká do záhad vnitřní bioenergetiky těla. Jako základ zdraví a života rozvíjí schopnost kultivovat různé typy energíí Čchi, regulovat její volný oběh a směřovat do různých částí těla. Jinými slovy tato životní energie může nejenom obnovit naše vnitřní orgány a udržet je zdravými, ale také umožňuje obnovit harmonii těla i ducha."                                              

                                                                                                                                                                                           Doc.MUDr.L.Kravčenko,Csc.

 

Základní požadavky na cvičení Taiji:

1) Regulace dýchání – První podmínkou je, aby dýchání bylo uvolněné, přirozené a pravidelné. Dech se nesmí zadržovat.  Dech se přirozeně koordinuje s pohyby tak, že při pohybu nahoru se nadechujeme, při klesání vydechujeme, při rozpažení se nadechujeme a při přibližování rukou vydechujeme. Jde o tzv. obrácené břišní dýchání. Při nádechu se břicho lehce vtahuje a sevře se konečník a při výdechu se břicho přirozeně uvolní a vyduje.

 

2) Duševní koncentrace – jde o udržení ducha vevnitř Konfucius říká „I kdyby se hora Tchaj-šan před vámi zřítila, nesmíte se ani pohnout, i kdyby lítý tygr za vámi zařval, nesmíte se ani trochu leknout.“Duševní koncentrace má velmi blahodárný a léčebný účinek na CNS (centrální nervová soustava). Duševní koncentrace musí být soustředěna ne jenom v pozici „Wu-ti“ nýbrž i během každého pohybu v sestavě.

 

3) Uvolnění svalstva – Celkové uvolnění svalstva musí být prováděno jak ve statických pozicích, tak i při provádění jednotlivých pohybů v sestavě. Šlachy, svaly a klouby musí být také bez napětí a uvolněné. Páteř musí být přirozeně vzpřímená, aby se hlava, trup i končetiny mohly volně pohybovat.

 

4) Pozice hlavy – Temeno hlavy má být povytažené vzhůru, jako by podepíralo oblohu a krk má být taktéž napřímený. Hlava se nesmí kolíbat a naklánět do stran a krk nesmí být tvrdý, nebo toporný. Je zapotřebí, aby se krk i hlava otáčely spolu s osou trupu. Takováto pozice krku a hlavy zajistí, aby pravá čchi v kanálu „tu-maj“  mohla vystupovat vzhůru přes šíji a hlavu. Ústa jsou lehce přivřená, špička jazyka podepírá patro tak, aby se pod jazykem mohly tvořit sliny, které vznikají z esence pěti orgánů cang.

 

5) Hruď – se nesmí vypínat, ale ani příliš vtahovat. Ramena jsou mírně předkloněná. Tím dojde, že hruď jakoby se vtáhne a záda povytáhnou. Vtažená hruď a povytažená záda umožní, aby čchi vystupovala přímo podél páteře nahoru a pak se vracela po přední dráze dolů do „tan-tchienu“ a v tom vlastně tkví celá podstata čchi-kungu!

 

6) Uvolnění ramen, loktů a zápěstí – Dobré uvolnění ramen je podmínkou pro to, aby horní polovina těla byla lehká, dobře pohyblivá a nohy byly pevné a stabilní. Ramena proto musí být uvolněná, spuštěná, lokty mírně ohnuté a zápěstí  taktéž uvolněné. Ovládání předloktí se provádí pomocí lokte a ovládání nadloktí (paže) pomocí ramene.To je celé tajemství lehkého a uvolněného pohybu celé horní poloviny trupu.

 

7) Pas a páteř – Držet páteř v rovné poloze umožňuje stoupat čchi nahoru po řídící dráze. Pas a bedra musí být taktéž dostatečně uvolněny, aby mohlo fungovat postupování a ustupování, otáčení jakož i střídání plných a prázdných pohybů během cvičení.

 

8) Konečník (podsazení kostrče) – Vtažení konečníku a podsazení kostrče, pomáhá vést čchi směrem vzhůru a udržovat vzpřímenou polohu páteře.

 

9) Správný krok – Chůze se musí podobat chůzi kočky, která jde lovit. Nejdříve se zvedají kolena, potom paty. Při kroku je potřeba nejdříve odlehčit koleno, přenést váhu, nejdříve se dotknou kotníky a stehna obou nohou a až poté ukročíme. Při kroku dopředu se nejdříve dotkne země pata, potom  špička. Při kroku dozadu je to obráceně. Naučit se tzv. prázdný krok je nejlepším prostředkem a cvičením pro nohy.

 

10) Odlišovat prázdné, plné a stabilitu v těle – jde o střídání pohybu tak, aby při změně těžiště byla jedna část těla uvolněná a mohlo dojít k lehkému ladnému pohybu, kdy se harmonicky střídá chvilkové napětí a uvolnění v různých částech těla. Při cvičení propojení pozic a při správném střídání plného a prázdného dochází k lepší cirkulaci čchi a krve. „Kroky mají být jako pohyby kočky, pohyby mají být jako když se vytahuje hedvábné vlákno“.

 

11) Čchi ponořovat do tan-tchienu – to znamená, že během cvičení při každém nádechu lehce nadzvedneme (vtáhneme) oblast bodu chuej-jin (hráz), aby čchi vystoupila až na temeno hlavy, a při výdechu tuto oblast uvolníme, aby se čchi mohla ponořit do tan-tchienu. Při nádechu vdechujeme čistou čchi a vůlí ji spolu se slinami dopravujeme až pod pupek do tan-tchienu.

 

12) Tempo cvičení – má být klidné a spojené spolu s dýcháním. Tempo se může lišit v závislosti rychlejších a pomalejších pohybů. Pro zdraví je vhodné tempo klidné až mírné. Pohyb se nesmí zastavit a jako voda která neustále proudí, tak i naše čchi musí spolu s pohybem a dechem neustále plynout.

 

 

Sestavil a sepsal

 

Martin Rohel

žák mistra Qin Ming Tang