ZÁJEZD DO ČÍNY 2013
3 TÝDENNÍ POBYTOVÝ POZNÁVACÍ ZÁJEZD SE CVIČENÍM V SHANGHAI
PODROBNÉ INFO O CESTĚ A PRO VÁŽNÉ ZÁJEMCE JE V SEKCI PRO REGISTROVANÉ, KDO NEMÁ HESLO PROSÍM KONTAKTUJTE MĚ A POŠLU VÁM HO !!!
Jen pro studenty Wushu Akademie
Pevný termín odletu je 31.7.2013 návrat 19 srpna 2013
+ 15.000,- sebou na ubytování, výlety, vstupy na památky, jídlo a cvičení.
1. Pobyt se cvičením na Shanghai University of Sport
(výuka Taiji, Shaolin kung-fu, moderní Wushu)
2. Výlety na památky a do přírody v okolí Shanghaie
3. Návštěva Shaolinského kláštera v Henanu province
4. Návštěva soutěže v TaijI
Odlet ze Shanghaie
Při celém pobytu budeme také cvičit každý dle vašeho zaměření. Taiji Jang, Taiji Chen a Shaolin kung-fu. Moderní Wushu sestavy také. To budeme cvičit navysoké škole Wushu pod dohledem tamních instruktorů.
Celým pobytem nás bude provázet Kateřina Kurmpálová, která studuje již 3 rokem na škole (Shanghai University of Sport) bojová umění Wushu.
Ubytování je zajištěno v hotelu nedaleko školy.Pokoje po dvou.
PAMÁTKY KTERÉ NAVŠTÍVÍME:
1) Zahrada Yu Yuan + centrum města (hlavní ulice Nan Jing, the Bund, převoz přes řeku) – to je výlet přibližně na jeden den, podle toho jak se moc zastavuje.
2) Chrám Long Hua
3) Chrám Jin An
4) Chrám Jade Budda
5) Wushu museum v areálu univerzity (cca 1-2h)
6) Akvárko
7) Pearl Tower nebo další nejvyšší mrakodrap „Otvírák“
8) Šanghajské museum (vstup zdarma)
9) Zhu Jia Jiao (cca hodinu busem)
10) Jezero Di Shui
11) Xi Tang
12) Tian Zi Fang
13) Da Guang Yuan
14) Wu Kang Lu (francouzská čtvrť, luxusní obchody, luxusní tradiční čínské zboží…)
15) Šanghajské museum umění (vstup zdarma)
16) Suzhou krásné zahrady a vyhlášená místa (cca 30min rychlovlakem)
17) Lesopark poblíž školy
18) Hangzhou
Shanghai University of Sport
SHANGHAI
Šanghaj je zcela neopakovatelná – větší, rušnější, vitálnější a zámožnější než všechna ostatní města Číny. K nebi se zde tyčí výškové budovy evropského stylu a výlohy obchodů i stánky s občerstvením přitahují každého čímsi zvláštním. V devadesátých letech Šanghaj zažila největší rozmach; díky mnoha přestavbám se rozvíjela rychleji než jiná velkoměsta. Ve městě se dokonce používalo tolik jeřábů, že jich jinde v Asii byl nedostatek. V Šanghaji dnes stojí na 3100 výškových budov a tempo další výstavby se zpomaluje jen pozvolna.
Před druhou světovou válkou a lidovou revolucí, které její tvář citelně změnily, Šanghaji vládli především zahraniční hledači štěstí, kariéristé a všehoschopní zločinci. Pojem Šanghaj si tak dodnes podvědomě ztotožňujeme s opiovými doupaty a zločinem všeho druhu. V současnosti je možné říci, že si město uchovalo svůj dřívější půvab, stinné stránky se ovšem podstatně změnily k lepšímu.
Šanghaj má téměř 17 milionů obyvatel, a tak je jedním z nejlidnatějším, ale i nejrozlehlejších měst na světě. Její rozloha cca 6000 km2 zhruba pětkrát převyšuje plochu Los Angeles. Spolu s Pekingem a Tiencinem má Šanghaj statut samosprávného města. Město není jen rozlehlé, ale život v něm také nákladný – podle posledních průzkumů je Šanghaj šestým nejdražším městěm na světě, takže dokonce předčila Londýn, Ženevu či New York.
Obyvatelé tohoto města by asi nejlépe ze všech Číňanů zapadli i v jiných světových metropolích. Mluví mnoha dialekty, kterým nikdo jiný nerozumí, jejich kuchyně je jiná a své město považují za mnohem lepší než obyvatele Pekingu (velmi rychle prý také dohánějí Hongkong). Šanghaj má vysokou životní úroveň, je zde živý noční život a kosmopolitní ovzduší – Peking může srovnání se Šanghají prohrávat.
Současná pozice Šanghaje jako centra průmyslu i obchodu má tradici už v koloniálních dobách z počátku 19. a 20. století. Na své návštěvníky působí Šanghaj jako obchodní, přesná metropole, která je však zároveň velmi pestrá díky nostalgii, kterou ve svých návštěvnících vyvolává.
Historie Šanghaje
Ještě před 1000 lety byla Šanghaj pouhou rybářskou osadou na podmáčených pozemcích při ústí řeky Jang-c’-ťiang do Východočínského moře. Teprve ve 13. století získala městská práva, dále však byla spíše opomíjená, a to jak v Číně, tak v okol ních zemích. Šanghaje si však všimli japonští piráti, které lákal zámořský obchod, který v tomto městě probíhal. Po mnoha útocích v 16. století vznikla v Šanghaji ochranná zeď, která obklopovala staré město až do roku 1912.
S nárůstem obchodního ruchu uvni tř země se v 17. a 18. století posílila role města jakožto námořního přístavu a překladiště zboží. Čínské úřady se sice ještě dlouho bránily kontaktům s cizinou, nakonec však musely uznat svou porážku – to když k pobřeží „Říše středu” připluly britské válečné lodě s dobře nabitými kanony. Po první opiové válce v roce 1842 se Šanghaj stala jedním z pěti čínských přístavů, ve kterých se mohli usazovat cizinci a mohli zde obchodovat. Téměř okamžitě sem začali proudit Evropané, Američané i lidé, kteří prchali před tchajpchingským povstáním. V deltě „Jang-c’” tak začalo vznikat nové centrum obchodu. Zahraniční koncerny zabraly velkou část míst, která dnes tvoří centrální Šanghaj, tedy kromě staré části města obehnané zdí. Šanghaj se brzy začala proměňovat, stávala se městem s nejlepší kulturou, nejhonosnějšími tanečními sály, nejrůznějšími obchody a nejvyššími budovami. Běžní občané však z blahobytu mocných příliš mnoho neměli. Hořkost nad nerovnými právy a korupcí vyvolaly revoluční posun – ostatně v Šanghaji byla založena Čínská komunistická strana.
V letech 1937 až 1945 byla Šanghaj obsazena Japonci; většina cizinců tehdy buď urychleně odešla nebo se ocitla v internačních táborech. Po skončení války se moci chopil Kuomintang, ale již roku 1949 zemi ovládli komunisté. Nová městská správa Šanghaj vyčistila od organizovaného zločinu a dalších špatností, znárodnila stávající továrny a postavila nové. Objektivní úspěchy socialistického hospodářství, které byly dány trvajícími možnostmi rychlého hospodářského rozvoje, přerušila v roce 1965 nechvalně známá kulturní revoluce. Tento zhoubný proces, který zasáhl všechny oblasti společenského života, začal také v Šanghaji, politické tvrzi vlivné Maovy manželky a bývalé herečky Ťiang-Čching. Navzdory nadšení Rudých gard, které ničily vše, co nebylo označovno za socialisticky realistické, mnoho budov pocházejících z koloniálního období naštěstí však přečkalo. Po Maově smrti a likvidaci tzv. Gangu čtyř se v celé Číně, a tedy samozřejmě i v Šanghaji, podařilo nejen obnovit normální umělecký a kulturní život, ale i znovu nastartovat stagnující ekonomiku.
SHAOLIN
Při vyslovení tohoto jména se většině z nás patrně vybaví asketičtí mniši, kteří dokonale ovládají bojové umění kung-fu, jak jsme to mohli vidět v nejrůznějších filmech nebo i při veřejných vystoupeních tamního souboru, který pravidelně pořádá turné po celém světě. Právě ze Šao-linu odvozuje svůj původ také buddhistická škola Čchan, v Japonsku a na Západě známá spíše pod názvem Zen. Přinejmenším symbolickou souvislost s proslulým šao-linským klášterem má pak i tai-chi.
klášter Šao-lin je (otevřen denně 6.00–18.30 v létě, 8.00–17.30 v zimě) v provincii Che-nan (Henan) se po svém zpřístupnění stal jednou z největších turistických atrakcí celé Číny. Kláštěr dnes zajišťuje natáčení scén akčních filmů, stejně jako výcvikové kursy sebeobrany pro domácí i zahraniční zájemce. V rámci jednodenního výletu se sem můžete vydat z Čeng-čou (Zhengzhou; 80 km na východ odtud) nebo Luo-jangu (Luoyang; 70 km na západ). Klášter leží na západním okraji Sung-šanu, centrálního vrcholu pěti posvátných taoistických hor.
V Šao-linu si přijdou na své také vyznavači pěší turistiky. Klášter totiž leží na západním úpatí pohoří Songshan (Sung-šan), které bylo vždy považováno za přesný střed Čínské říše. Dnes vás nahoru dopraví visutá lanovka – a pak už si stačí jen vybrat některou z mnoha turistických tras, na kterých se můžete kochat krásnými panoramaty. Mimořádně krásný je zvláště pohled na komplex kláštera Šao-lin a také na rozlehlé pouštní pláně Che-nanu. Vzdálenější části pohoří nabídnou opravdu atraktivní skalnaté terény se hlubokými srázy a členitými strmými stezkami, které směřují k dalším starým chrámům a pavilonům, a také do lůna tiché čisté přírody.
